Sony a MS odmítají vrácení celních poplatků | Superpařmeni

Právníci společností Microsoft a Sony naznačují, že obě společnosti nejsou povinny vracet svým spotřebitelům peníze za cla. Jakými argumenty se ohánějí?

Právníci společností Sony a Microsoft se brání žalobám hráčů, kteří chtějí získat část peněz zpět poté, co americké soudy otevřely cestu k vrácení miliard dolarů na dříve vybraných clech. Podle obou firem ale zákazníci na žádnou část těchto refundací automaticky nárok nemají.

Firmám se vracejí peníze za cla

Ceny herního hardwaru v posledních letech rostou a důvodů je hned několik. Výrobci se potýkají s dražšími komponenty, výkyvy měn, logistikou i rostoucími cenami RAM a SSD, kterým jsme se podrobně věnovali v našem článku o krizi pamětí v roce 2026. Do nákladů se výrazně promítla také celní politika Spojených států.

Situace se ale letos změnila. Americký Nejvyšší soud 20. února 2026 rozhodl, že zákon IEEPA nedával prezidentovi pravomoc zavést dodatečná cla, o která se administrativa Donalda Trumpa opírala. Výběr těchto cel následně skončil a dovozcům se postupně začaly vracet již zaplacené částky.

Právě tady vznikl spor. Část zákazníků tvrdí, že pokud výrobci kvůli clům zdražili své produkty a nyní dostávají peníze od vlády zpět, měli by se o část refundací podělit i s lidmi, kteří dražší konzole kupovali.

Výrobci s podobnou logikou nesouhlasí.

Co peklo zvrátí, to už nenavrátí...

Na nejnovější vývoj upozornil novinář Stephen Totilo ze serveru Game File. Sony tento týden požádala federální soud v Kalifornii o zamítnutí připravované hromadné žaloby, která po firmě požaduje částečné odškodnění majitelů PlayStationu.

Sony přitom očekává, že od americké vlády získá zpět přibližně 508 milionů dolarů na dříve zaplacených clech. Podle finanční ředitelky Lin Tao má navíc většina této částky připadnout právě herní divizi PlayStation.

Právníci Sony však tvrdí, že samotné zakoupení produktu za běžnou tržní cenu nepředstavuje újmu, za kterou by měl mít zákazník nárok na odškodnění. Jinými slovy: cena PS5 byla při nákupu známá, zákazník se pro ni dobrovolně rozhodl a dostal konzoli, kterou si koupil.

Sony navíc napadá samotný základ žaloby. Podle firmy totiž není prokázáno, že za zdražením PlayStationu stála právě cla. Do konečné ceny podle ní vstupovala také inflace, kurzy měn, ceny komponentů, logistika, konkurence nebo poptávka.

Právě náklady na komponenty zůstávají pro Sony důležité i dnes. Firma například nedávno řešila zásoby pamětí pro PlayStation 5 před příchodem GTA 6, přičemž ani dostatek komponent podle ní automaticky neznamená, že ceny konzolí půjdou dolů.

Jako další argument Sony používá letošní zdražení PS5, ke kterému došlo až poté, co Nejvyšší soud sporná cla shodil ze stolu. Podle právníků firmy by nedávalo smysl ceny znovu zvyšovat, pokud by předchozí zdražení způsobovala především cla.

Microsoft používá prakticky stejnou obranu

Velmi podobnou cestou jde Microsoft, který čelí vlastní žalobě kvůli cenám konzolí Xbox.

Jeho právníci požádali 21. srpna federální soud ve státě Washington o zamítnutí žaloby. Také podle nich není nic nespravedlivého na situaci, kdy zákazník koupil Xbox za zveřejněnou cenu a následně dostal přesně produkt, za který zaplatil.

Microsoft zároveň zpochybňuje tvrzení, že by šlo jednoduše spočítat, o kolik přesně byly konzole kvůli clům dražší. Žalobci podle firmy nedoložili žádnou konkrétní částku, kterou by bylo možné označit za „celní přirážku“ a nyní ji zákazníkům vrátit.

Právě tento bod může být pro celý spor důležitý. Cena konzole totiž není složená z pevně oddělených položek, u kterých by bylo možné jednoduše ukázat, že například 50 dolarů tvořilo výhradně clo. Výrobci ceny stanovují podle celé řady nákladů a situace na trhu.

A otázka cen bude pro Microsoft důležitá i u další generace. Podle současných úniků může být nový Xbox Project Helix výrazně dražší než dnešní konzole, přičemž jedním z důvodů mají být právě rostoucí ceny hardwaru a pamětí.

Nintendo řeklo prakticky totéž

Sony ani Microsoft nejsou první. Podobné žalobě čelí také Nintendo, které už v červenci požádalo soud o její zamítnutí.

Argumentace je téměř totožná. Nintendo uvedlo, že cenu produktu stanovila firma nebo prodejce a bylo na zákazníkovi, zda je ochoten ji zaplatit. Lidé, kteří nákup uskutečnili, podle společnosti dostali přesně to, co si objednali a za co zaplatili.

Nintendo zároveň odmítá představu, že by každé zdražení bylo pouze důsledkem cel. Firma ve svém podání tvrdí, že ceny upravovala selektivně a část zvýšených nákladů nesla sama.

Celá situace má přitom zajímavý háček. Nintendo samo 6. března 2026 zažalovalo americkou vládu, aby získalo zpět cla zaplacená na základě sporných opatření. Právě na to upozorňují žalující zákazníci: podle nich by firma mohla získat peníze jednou prostřednictvím vyšších cen a podruhé prostřednictvím refundace od vlády.

Nintendo naopak tvrdí, že mezi oběma věcmi není přímá právní souvislost a pozdější vrácení cla firmě automaticky neznamená povinnost zpětně přepočítávat již dokončené prodeje.