Hráčské komunity radikalizují mladé lidi, tvrdí Český odbor strategické komunikace státu

Politici opět varují před videohrami. Jsou herní komunity opravdu hrozbou, nebo jde jen o nepochopení? Analyzujeme výrok českého Stratkomu a dáváme věci na pravou míru.

Éra reportáží televize Nova, které varovaly před údajně zhoubným vlivem videoher na mládež, se zdála být dávno minulostí. Po více než deseti letech se však zdá, že se tato debata vrací. Snaží se nás vláda ochránit před zlotřilými vývojáři a jejich pokoutnými plány na radikalizaci mládeže?

Politici znovu varují před videohrami

A je to tu zas. I přesto, že v uplynulých letech vzniklo nespočet studií, výzkumů a důkazů, které ukazují, že videohry, pokud jsou konzumovány s mírou, nejsou škodlivé pro duševní zdraví, opět se objevují názory s tvrzením: „Videohry kazí mládež a podporují jejich agresivitu!“

My hráči, kteří jsme s videohrami vyrůstali a žijeme s nimi roky, už jen nevěřícně kroutíme hlavou a pousmějeme se nad nepochopením, které kolem her stále panuje.

Macron a jeho obrat o 180 stupňů

Před dvěma lety se podobným výrokem „blýskl“ francouzský prezident Emmanuel Macron. Během masových protestů v zemi obvinil videohry z podněcování násilí. Herní komunita mu to dala pěkně sežrat, a Macron tak musel své výroky mírnit a snažit se hráče získat zpět na svou stranu.

Český Stratkom a „radikalizace herních komunit“

Tentokrát se ale přesouváme do našeho českého rybníčku. Na zcela novou úroveň posunul kritiku herních komunit Český odbor strategické komunikace (přezdívaný „Stratkom“), který spadá pod Úřad vlády. Na svém oficiálním účtu na síti X (dříve známý jako Twitter) zveřejnil příspěvek, v němž varuje před radikalizací v herních komunitách.

Zobrazit příspěvek na X

Cílí především na rodiče dospívajících dětí a tvrdí, že některé herní komunity mohou mladé lidi přivést k radikálním skupinám, které šíří nenávist vůči různým politickým či náboženským skupinám.

Stratkom v příspěvku zmiňuje i dva psychologické jevy:

• Echo chamber (Komnata ozvěn) – prostředí, kde lidé slyší pouze názory, které potvrzují jejich vlastní, zatímco ostatní ignorují.
• Rabbit hole (Králičí nora) – fenomén, kdy se člověk začne hluboce nořit do určitého tématu, často bez kontroly a s tendencí ztrácet kontakt s realitou.

Podle Stratkomu právě tyto jevy přispívají k radikalizaci mladých a vedou je k nenávistným projevům v online prostoru. Zároveň ale sami připouštějí, že jde o jednotlivce, nikoli o masový problém.

Jaká je ale realita?

A teď se vrátíme zpět na zem. My, co se v herních komunitách pohybujeme už nějaký ten pátek, s kolegy to bude skoro dvacet let, víme, že realita je úplně jinde. Výskyt radikálních skupin je v herním světě naprosto okrajová záležitost. Trošku zapojme mozkové kúry. Vývojáři vydají novou online hru a kolem ní se pochopitelně vytvoří skupina fanoušků (hráčů). Tito lidé se sdružují kvůli tomu, aby našli další spoluhráče, řeší, jakou taktiku zvolit na bosse, jaké vybavení je nejlepší pro jejich postavu nebo kde sehnat vzácné mounty. 

Opravdu si myslíte, že v takovém prostředí má někdo čas nebo náladu poslouchat agitátory, kteří se snaží verbovat lidi pro ideologii, jež s hrou vůbec nesouvisí?  Naprostá většina moderátorů takové jedince buď okázale ignoruje, nebo je rovnou vykopne z guildy, facebookové skupiny, serveru či fóra.

Přece jen i v těchto skupinách může občas vzniknout něco krásného. Už tolikrát jsem byl svědkem toho, jak si dva lidé po čase společného hraní vytvořili vztah, ať už přátelský, nebo partnerský. No není to hezké?

Jsou internetové výhružky hrozbou?

Hry jsou pro většinu z nás odpočinkem, zábavou, únikem od reality, prostě způsobem, jak si zlepšit náladu. Nalijme si čistého vína, i výbuch emocí u těch obtížnějších her je jasný. Rage is Real. Určitě ale ne semeništěm nenávisti. Podíváme-li se na online hry, ty jsou světem sám o sobě, kde se  potkávají lidé všech možných názorů. A ano, občas je diskuze toxická, stejně jako může být bouřlivá hádka u piva v pátek večer. Znamená to ale, že je každá hospoda semeništěm radikálních skupin? Odpovězte si každý sám.

Jak jsem psal na začátku, nejde tu o hry. Radikální jedinci herní komunity pouze zneužívají jako náborový prostor. Sami o hry většinou vůbec nestojí.

Vzkaz politikům

Zahrajte si nějakou hru! Dohráli jste právě Dooma nebo Hitmana? Zpozorněte. Pokud se vám začala nekontrolovatelně třást ruka, v oku vám zacukal nervózní tik a hlavou se vám honí zlotřilé plány, na nic nečekejte a vyhledejte odbornou pomoc. Pokud jste ale hru v klidu vypnuli a vrátili se zpět do reálného života řešit reálné problémy, gratulujeme, právě jste se stali klasickým hráčem videoher.

A co si myslíte vy? Jak vnímáte příspěvek od českého Stratkomu? Souhlasíte s námi, nebo máte jiný názor? Dejte nám vědět.