Recenze: Europa Universalis 5 - Krále je mrtev, ať žije král

Úvod

Pět století lidské historie čeká na přepsání. Europa Universalis 5 opouští abstraktní čísla a vrhá se do hluboké simulace živoucího světa. Recenze je tu pro vás.

Audiovizuál (4/5)

Pravidelní čtenáři mých textů už nejspíše tuší, že žánr 4X strategií pro mě představuje obrovskou vášeň i jisté prokletí zároveň. Tituly jako Europa Universalis 4, Hearts of Iron 4, Victoria 3 či Crusader Kings 3 jsou přesně kousky, v nichž vždy utopím desítky hodin volného času, abych následně hořekoval nad nestíháním ostatní práce. Nyní však na trůn usedá nový vládce. Europa Universalis 5 přichází s ambicí definovat další dekádu grand strategií. A jak už bývá v mých recenzích zvykem, nejdříve se podíváme na zoubek audiovizuálnímu zpracování.

Myslím si, že grafika u her od studia Paradox Interactive nikdy nehrála úplně hlavní roli, pátý díl ovšem dle mého názoru přináší velmi vítaný posun. Mapa světa na mě působí mnohem organičtějším, živějším dojmem a vizuální skok oproti předchozímu dílu bije do očí na první dobrou.

Rukopis Victoria 3, kterou jsem si rovněž velmi oblíbil, zde vnímám poměrně silně. Nejde však o pouhou kopii. Vyobrazení postav, od panovníků po rádce, působí o poznání reálněji, byť stále zachovávají jistou stylizaci. Detaily měst či vojáků na mapě jistě potěší oko stratéga, stejně jako čistý a vkusný design informačních tabulek, který se snaží o maximální přehlednost.

Musím se ale přiznat, že celkový dojem mi místy kazí zvláštní neostrost textur. Mám pocit, že vyladit nastavení zobrazení do ideální podoby dá chvíli zabrat a výsledek může i na vysoké detaily působit mírně rozmazaně. Jako by engine bojoval s vykreslováním jemných detailů.

Zvuková složka dle mého soudu sází na jistotu a nijak výrazně nevybočuje ze zajetých kolejí. Orchestrální doprovod, sahající od chorálů až po barokní kompozice, skvěle podkresluje atmosféru budování impéria. Hudba zní velkolepě, nicméně repertoár skladeb není nafukovací. V budoucnu ale hudební balíčky rozhodně přibudou.

[youtube:3dXRxbpLS0s]

Obsah (5/5)

Titul pokrývá období od pozdního středověku až po bouřlivý věk revolucí. Možnost ujmout se vedení kteréhokoli ze stovek národů nabízí takřka nekonečnou znovuhratelnost. Každý region má specifika a vyžaduje odlišný přístup, což mě osobně u monitoru drží déle, než bych si byl ochoten přiznat.

Hned zpočátku mě ohromila volnost při výběru. Severní Amerika nabízí kmenová společenství, zatímco ve Střední a Jižní Americe narazíte na kolébky civilizací Aztéků či Inků. Afrika se dělí na mocné muslimské státy a kmenová království, Evropa svádí boje pod křížem katolické církve a Asie otevírá brány velkolepých dynastií.

Jako patriota mě samozřejmě nejvíce zajímalo zpracování Českého království, kam logicky směřovaly mé první kroky. Musím uznat, že vývojáři odvedli kus poctivé práce a naši domovinu neodbyli jen jako prázdné místo na mapě. Velmi mě potěšilo, že autoři nezapomněli na klíčové postavy našich dějin. Začínaje třeba husitskými válkami.

Ačkoliv zde Jindru ze Skalice nenajdete, přítomnost osobností jako Jan Žižka nebo Jan Hus tu je. Sám jsem si s chutí prošel následnými církevními schizmaty i krvavými náboženskými válkami, které region střední Evropy zásadně formovaly.

Mám pocit, že základní verze hry nabízí až překvapivé množství obsahu. Jistě, do budoucna se chystají placené přídavky, jak je u Paradoxu zvykem, ale již nyní titul obsahuje nepřeberné množství herních eventů a událostí.

Hratelnost (5/5)

Staré známé abstraktní body pro vývoj zmizely v propadlišti dějin a nahradila je detailní práce s populací. Lidé na mapě mají nyní vlastní kulturu, víru i společenské postavení. Rolníci, měšťané, duchovenstvo i šlechta, každá skupina sleduje vlastní zájmy a potřeby

Ekonomický model doznal prohloubení, jež potěší snad každého milovníka mikromanagementu. Sám jsem měl možnost titul sledovat od první verze 1.0.0 až po aktuální 1.0.8 a musím říct, že posun v mechanikách je znatelný. Kritiku jen vidím v tom, že třeba tržní prostředí je zautomatizováno, takže se jen díváte, jak vaším trhem proudí různé zboží. 

Logistika armád vyžadují pečlivé plánování, zatímco válčení se dynamicky proměňuje s plynoucími věky, od prvních peasantů až po masové armády.

Ať už spravujete království, republiku či vévodství, vždy řešíte zásadní ideologické směřování země. Dáte přednost defenzivě, nebo zvolíte cestu útočné války? Jste spíše aristokrat, nebo plutokrat? Humanista, či náboženský fanatik? Podobné volby přímo formují ráz celé společnosti a osobně mě baví sledovat, jak se národ pod mýma rukama organicky vyvíjí.

Právě zde ekonomicky přikláníte jednotlivým skupinám různá práva, odebíráte, měníte zákony, v poměrně bohatém okénku diplomacie zase řešíte, se kterými národy budete chtít navázat spolupráci, či komu vyhlásíte válku.

Právě v interakci se stavy tkví kouzlo správy říše. Ekonomicky přiklepáváte jednotlivým skupinám různá práva, odebíráte výsady a měníte zákony. V bohatém diplomatickém rozhraní zase řešíte, se kterými národy navážete spolupráci, či komu vyhlásíte nepřátelství. Cesta k titulu globálního hegemona závisí čistě na schopnostech vybalancovat vnitřní pnutí s vnějšími hrozbami. Jediné co se mi však podařilo bylo dosáhnout diplomatického hegemona, než mě Francie výrazně přeskočila.

Ve finále máte neustále plné ruce práce. Rozličné náhodné události vám buď pomáhají, nebo hází klacky pod nohy. Když se v jedné provincii vzbouří nespokojené stavy, musíte situaci okamžitě řešit. Právě pro takové libůstky a krizový management v komplexních systémech si Europa Universalis 5 získala mé srdce. Díky unikátním eventům pro velké národy je znovuhratelnost titulu vskutku obrovská.

UI (4/5)

Právě v uživatelském rozhraní spatřuji asi největší úskalí celého titulu. Obrovská komplexita si zkrátka vybírá svou daň. Vývojáři museli vměstnat gigantické množství dat na omezenou plochu monitoru a snaha narvat vše na jednu obrazovku působí občas dosti chaoticky. Zatímco ostřílený veterán série si nejspíše na nové rozložení zvykne poměrně rychle, pro nováčka bude pochopení všech mechanik znamenat pár hodin učení.

Přítomný tutoriál sice vysvětlí naprosté základy, ale hloubku simulace postihnout nedokáže. Hra dokáže člověka velmi rychle potrápit, pokud něco zanedbá. Následně se dostavuje frustrace, pramenící často ani ne tak z vlastní chyby, jako spíše z nepochopení, co se vlastně stalo. Vývojáři se sice snažili o příjemný vizuál a logické řazení složek, výsledek však dle mého soudu místy drhne.

Osobně mě zaráží jistá nelogičnost v ekonomickém zobrazení. zmateně působí systém cest. Na mapě nejsou pořádně vidět a jejich samotná mechanika zůstává pro mě zatím velkou neznámou. Právě zde by si interface zasloužil mnohem více péče.

Velkou kaňkou na kráse zůstává absence oficiální češtiny. U takto textově obsáhlého díla by mateřský jazyk výrazně pomohl v orientaci. Jistě se brzy dočkáme komunitního překladu, který fanoušci vytvoří s láskou, ale oficiální podpora by titulu slušela mnohem více. Bez perfektní znalosti angličtiny se v záplavě odborných textů ztratí i zkušený stratég.

Optimalizace (4/5)

Simulace milionů obyvatel, výpočty tržních cen u desítek komodit a řešení diplomatických vztahů mezi stovkami států v reálném čase rozhodně zapotí řadu počítačů. Úvodní fáze hry běží jako po másle. Mapa se posouvá plynule, dny ubíhají svižně a člověk má pocit skvělé optimalizace. S přibývajícími lety a narůstajícím objemem dat se však situace mění. Osobně jsem zaznamenal první výraznější drhnutí už kolem roku 1390. Systém se začíná zadýchávat pod tíhou historie, kterou sám generuje, a plynulost se pomalu vytrácí.

Během testování jsem se bohužel nevyhnul ani několika pádům na plochu. Nešlo o pravidlo, přesto zamrzí, když uprostřed tažení aplikace spadne. I přes zmíněné technické klopýtnutí a přítomnost menších chyb musím uznat, že titul zůstává plně hratelný od samého počátku a rozhodně nejde o rozbitý produkt.

V pokročilých fázích kampaně, kdy se po kontinentech prohánějí statisícové armády a globální obchod běží na plné obrátky, dochází k citelnému zpomalení běhu času. Vývojáři jistě přinesou opravné balíčky, ale zázraky nečekám. Ani ve Victoria 3 se i po řadě velkých optimalizací stává hraní kolem roku 1890 zkouškou trpělivosti. A to rozhodně nemám žádný počítač z Lega.

Majitelé starších strojů, zejména slabších procesorů, by se měli připravit na nutné kompromisy.

Plusy

• Znovuhratelnost
• Pokrok v audiovizuálu
• Bohatý historický obsah
• Správa stavů a zákonů
• Správa armád a války

Minusy

• Optimalizace
• Komplexita si žádá daň pro nezkušené
• Ekonomický systém by mohl být přehlednější
• Absence oficiální češtiny